Rozhodčí pravidla UNCITRAL

(s čl. 1 odst. 4 ve znění přijatém v roce 2013 a čl. 1 odst. 5 ve znění přijatém v roce 2021).

Oddíl I. Úvodní pravidla

Oblast působnosti

Článek 1

1. Pokud se strany dohodly, že spory mezi nimi týkající se vymezeného právního vztahu, ať už smluvního či jiného, budou postoupeny k rozhodčímu řízení podle rozhodčích pravidel UNCITRAL, pak se tyto spory řeší v souladu s těmito pravidly s výhradou změn, na kterých se strany dohodnou.
2. Předpokládá se, že strany rozhodčí smlouvy uzavřené po 15. srpnu 2010 se odvolávají na pravidla platná ke dni zahájení rozhodčího řízení, pokud se strany nedohodly na použití konkrétního znění pravidel. Tato domněnka neplatí, pokud byla rozhodčí smlouva uzavřena přijetím nabídky učiněné před tímto datem po 15. srpnu 2010.
3. Rozhodčí řízení se řídí tímto jednacím řádem s výjimkou případů, kdy je některé z ustanovení tohoto jednacího řádu v rozporu s ustanovením práva rozhodného pro rozhodčí řízení, od kterého se strany nemohou odchýlit, má toto ustanovení přednost.
4. V případě rozhodčího řízení mezi investorem a státem zahájeného na základě smlouvy o ochraně investic nebo investorů tato pravidla zahrnují pravidla UNCITRAL o transparentnosti rozhodčího řízení mezi investorem a státem na základě smlouvy (dále jen "pravidla o transparentnosti"), s výhradou článku 1 pravidel o transparentnosti.
5. Na rozhodčí řízení se použijí Pravidla pro zrychlené rozhodčí řízení uvedená v příloze, pokud se na tom strany dohodnou.

Oznámení a výpočet lhůt

Článek 2

1. Oznámení, včetně oznámení, sdělení nebo návrhu, lze předat jakýmkoli komunikačním prostředkem, který umožňuje nebo umožňuje záznam o jeho předání.
2. Pokud strana výslovně pro tento účel určila adresu nebo ji k tomu rozhodčí soud zmocnil, doručí se každé oznámení této straně na tuto adresu, a je-li takto doručeno, považuje se za doručené. Doručování elektronickými prostředky, jako je fax nebo e-mail, může být provedeno pouze na takto určenou nebo schválenou adresu.
3. Není-li takové určení nebo zmocnění provedeno, je oznámení:
   • (a) doručeno, pokud je adresátovi fyzicky doručeno, nebo
   • (b) považováno za doručené, je-li doručeno do místa podnikání, obvyklého bydliště nebo na korespondenční adresu adresáta.
4. Nelze-li po vynaložení přiměřeného úsilí doručit oznámení podle odstavců 2 nebo 3, považuje se oznámení za doručené, je-li zasláno na poslední známé místo podnikání, obvyklé bydliště nebo korespondenční adresu adresáta doporučeným dopisem nebo jiným způsobem, který umožňuje záznam o doručení nebo o pokusu o doručení.
5. Oznámení se považuje za doručené dnem, kdy bylo doručeno v souladu s odstavci 2, 3 nebo 4 nebo kdy se o jeho doručení pokusil adresát v souladu s odstavcem 4. Oznámení předané elektronickými prostředky se považuje za doručené v den jeho odeslání s tím, že takto předané oznámení o rozhodčím řízení se považuje za doručené až v den, kdy dojde na elektronickou adresu adresáta.
6. Pro účely počítání lhůty podle tohoto řádu začíná tato lhůta běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo oznámení doručeno. Pokud je posledním dnem této lhůty úřední svátek nebo den, kdy se v místě bydliště nebo podnikání adresáta nepracuje, prodlužuje se lhůta do prvního následujícího pracovního dne. Úřední svátky nebo nepracovní dny, které se vyskytnou během běhu lhůty, se do výpočtu lhůty započítávají.

Oznámení o rozhodčím řízení

Článek 3

1. Strana nebo strany, které iniciují zahájení rozhodčího řízení (dále jen "žalobce"), sdělí druhé straně nebo stranám (dále jen "žalovaný") oznámení o zahájení rozhodčího řízení.
2. Rozhodčí řízení se považuje za zahájené dnem, kdy oznámení o zahájení rozhodčího řízení obdrží odpůrce.
3. Oznámení o zahájení rozhodčího řízení musí obsahovat následující údaje:
   • a) požadavek, aby byl spor postoupen k rozhodčímu řízení;
   • (b) jména a kontaktní údaje stran;
   • c) identifikaci rozhodčí smlouvy, které se dovolává;
   • d) identifikaci smlouvy nebo jiného právního nástroje, z něhož nebo v souvislosti s nímž spor vznikl, nebo, pokud taková smlouva nebo nástroj neexistuje, stručný popis příslušného vztahu;
   • e) stručný popis nároku a údaj o případné částce;
   • (f) Požadované zadostiučinění nebo nápravu;
   • g) návrh počtu rozhodců, jazyka a místa rozhodčího řízení, pokud se na tom strany předem nedohodly.
4. Oznámení o rozhodčím řízení může rovněž obsahovat:
   • (a) návrh na určení orgánu oprávněného ke jmenování podle článku 6 odst. 1. (b) návrh na určení rozhodčího soudu podle článku 6 odst. 1;
   • b) návrh na jmenování jediného rozhodce podle čl. 8 odst. 1;
   • c) oznámení o jmenování rozhodce uvedené v článku 9 nebo 10.
5. Ustavení rozhodčího soudu nebrání žádný spor ohledně dostatečnosti oznámení o zahájení rozhodčího řízení, který s konečnou platností vyřeší rozhodčí soud.

Odpověď na oznámení o rozhodčím řízení

Článek 4

1. Do 30 dnů od obdržení oznámení o zahájení rozhodčího řízení sdělí žalovaný žalobci odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, která obsahuje:
   • a) jméno a kontaktní údaje každého odpůrce;
   • (b) Odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle čl. 3 odst. 3 písm. c) až g).
2. Odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení může rovněž obsahovat:
   • (a) Jakoukoli námitku, že rozhodčí soud, který má být ustaven podle tohoto řádu, nemá pravomoc;
   • (b) Návrh na určení jmenovacího orgánu podle čl. 6 odst. 1;
   • c) návrh na jmenování jediného rozhodce podle čl. 8 odst. 1;
   • d) oznámení o jmenování rozhodce podle článku 9 nebo 10;
   • e) stručný popis případných protipohledávek nebo nároků pro účely započtení, včetně případného uvedení příslušných částek a požadovaného zadostiučinění nebo nápravy;
   • (f) Oznámení o rozhodčím řízení v souladu s článkem 3 v případě, že odpůrce formuluje nárok vůči jiné straně rozhodčí smlouvy než navrhovateli.
3. Ustavení rozhodčího soudu nebrání žádný spor týkající se nesdělení odpovědi žalovaného na oznámení o rozhodčím řízení nebo neúplné či opožděné odpovědi na oznámení o rozhodčím řízení, který s konečnou platností vyřeší rozhodčí soud.

Zastupování a pomoc

Článek 5

Každá strana může být zastoupena nebo jí mohou být nápomocny osoby, které si sama zvolí. Jména a adresy těchto osob musí být sděleny všem stranám a rozhodčímu soudu. V tomto sdělení musí být uvedeno, zda se jedná o jmenování pro účely zastupování nebo pomoci. Má-li určitá osoba jednat jako zástupce strany, může rozhodčí soud z vlastního podnětu nebo na žádost kterékoli strany kdykoli požadovat doklad o zmocnění uděleném zástupci ve formě, kterou rozhodčí soud určí.

Určování a jmenování orgánů

Článek 6

1. Pokud se strany již nedohodly na volbě jmenovacího orgánu, může strana kdykoli navrhnout jméno nebo jména jedné nebo více institucí nebo osob, včetně generálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu v Haagu (dále jen "SPS"), z nichž jedna by plnila funkci jmenovacího orgánu.
2. Pokud se všechny strany nedohodnou na výběru jmenovacího orgánu do 30 dnů poté, co všechny ostatní strany obdržely návrh předložený v souladu s odstavcem 1, může kterákoli strana požádat generálního tajemníka PCA, aby jmenovací orgán určil.
3. Pokud tento jednací řád stanoví lhůtu, v níž musí strana předložit věc orgánu oprávněnému ke jmenování, a orgán oprávněný ke jmenování nebyl dohodnut ani určen, běh lhůty se pozastavuje ode dne, kdy strana zahájila řízení o dohodě nebo určení orgánu oprávněného ke jmenování, až do dne takové dohody nebo určení.
4. S výjimkou případů uvedených v čl. 41 odst. 4, pokud jmenovací orgán odmítne jednat nebo pokud nejmenuje rozhodce do 30 dnů poté, co obdrží žádost strany, nejedná v jiné lhůtě stanovené tímto řádem nebo nerozhodne o námitce proti rozhodci v přiměřené lhůtě poté, co obdrží žádost strany, může kterákoli strana požádat generálního tajemníka PCA, aby jmenoval náhradní jmenovací orgán.
5. Při výkonu svých funkcí podle tohoto jednacího řádu si jmenovací orgán a generální tajemník PCA mohou od kterékoli strany a rozhodců vyžádat informace, které považují za nezbytné, a poskytnou stranám a případně rozhodcům možnost vyjádřit svá stanoviska způsobem, který považují za vhodný. Veškerá taková sdělení určená orgánu oprávněnému ke jmenování a generálnímu tajemníkovi PCA a od něj jsou odesílatelem poskytnuta rovněž všem ostatním stranám.
6. Je-li orgán oprávněný ke jmenování požádán o jmenování rozhodce podle článků 8, 9, 10 nebo 14, zašle strana, která žádost podala, orgánu oprávněnému ke jmenování kopie oznámení o rozhodčím řízení a případné odpovědi na oznámení o rozhodčím řízení, pokud existuje.
7. Orgán oprávněný ke jmenování přihlédne k hlediskům, která mohou zajistit jmenování nezávislého a nestranného rozhodce, a vezme v úvahu vhodnost jmenování rozhodce jiné státní příslušnosti, než je státní příslušnost stran.

Oddíl II. Složení rozhodčího soudu

Počet rozhodců

Článek 7

1. Pokud se strany předem nedohodly na počtu rozhodců a pokud se do 30 dnů od doručení oznámení o zahájení rozhodčího řízení žalované straně nedohodnou na tom, že rozhodce bude pouze jeden, budou jmenováni tři rozhodci.
2. Bez ohledu na odstavec 1, pokud na návrh strany na jmenování jediného rozhodce ve lhůtě stanovené v odstavci 1 neodpověděly žádné další strany a dotčená strana nebo strany nejmenovaly druhého rozhodce v souladu s článkem 9 nebo 10, může orgán oprávněný ke jmenování na žádost strany jmenovat jediného rozhodce postupem podle čl. 8 odst. 2, pokud usoudí, že je to s ohledem na okolnosti případu vhodnější.

Jmenování rozhodců

Článek 8

1. Pokud se strany dohodly, že má být jmenován jediný rozhodce, a pokud do 30 dnů od obdržení návrhu na jmenování jediného rozhodce všemi ostatními stranami nedosáhnou strany dohody, jmenuje jediného rozhodce na žádost strany orgán oprávněný ke jmenování.
2. Orgán oprávněný ke jmenování jmenuje jediného rozhodce co nejdříve. Při jmenování použije orgán oprávněný ke jmenování následující postup podle seznamu, pokud se strany nedohodnou, že by se tento postup neměl použít, nebo pokud orgán oprávněný ke jmenování podle svého uvážení nerozhodne, že použití postupu podle seznamu není pro daný případ vhodné:
   • a) Orgán oprávněný ke jmenování sdělí každému z účastníků řízení totožný seznam obsahující nejméně tři jména;
   • b) Do patnácti dnů po obdržení tohoto seznamu může každý účastník řízení vrátit seznam orgánu oprávněnému ke jmenování poté, co vyškrtne jméno nebo jména, proti nimž má námitky, a očísluje zbývající jména na seznamu v pořadí, kterému dává přednost;
   • c) Po uplynutí výše uvedené lhůty jmenovací orgán jmenuje jediného rozhodce ze jmen schválených na jemu vrácených seznamech a v souladu s pořadím, které strany uvedly;
   • d) Pokud z jakéhokoli důvodu nelze jmenování provést tímto postupem, může orgán oprávněný ke jmenování jediného rozhodce rozhodnout podle vlastního uvážení.

Článek 9

1. Mají-li být jmenováni tři rozhodci, jmenuje každá strana jednoho rozhodce. Dva takto jmenovaní rozhodci vyberou třetího rozhodce, který bude působit jako předseda rozhodčího soudu.
2. Pokud do 30 dnů od obdržení oznámení strany o jmenování rozhodce druhá strana neoznámí první straně rozhodce, kterého jmenovala, může první strana požádat orgán oprávněný ke jmenování, aby jmenoval druhého rozhodce.
3. Pokud se do 30 dnů po jmenování druhého rozhodce oba rozhodci nedohodnou na výběru předsedajícího rozhodce, jmenuje předsedajícího rozhodce orgán oprávněný ke jmenování stejným způsobem, jakým by byl jmenován jediný rozhodce podle článku 8.

Článek 10

1. Pro účely čl. 9 odst. 1 platí, že pokud mají být jmenováni tři rozhodci a existuje více stran jako žalobce nebo žalovaný, pokud se strany nedohodly na jiném způsobu jmenování rozhodců, jmenuje rozhodce více stran společně, ať už jako žalobce, nebo jako žalovaný.
2. Pokud se strany dohodly, že rozhodčí soud má být složen z jiného počtu rozhodců než z jednoho nebo tří, jmenují se rozhodci podle způsobu, na kterém se strany dohodly.
3. V případě, že se nepodaří sestavit rozhodčí soud podle tohoto řádu, jmenující orgán na žádost kterékoli strany sestaví rozhodčí soud a přitom může zrušit již provedené jmenování a jmenovat nebo znovu jmenovat každého z rozhodců a určit jednoho z nich jako předsedajícího rozhodce.

Zveřejnění rozhodců a jejich odvolání

Článek 11

Pokud je osoba oslovena v souvislosti se svým možným jmenováním rozhodcem, sdělí veškeré okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o její nestrannosti nebo nezávislosti. Rozhodce od okamžiku svého jmenování a po celou dobu rozhodčího řízení neprodleně sdělí všechny takové okolnosti stranám a ostatním rozhodcům, pokud je o nich již neinformoval.

Článek 12

1. Každý rozhodce může být odvolán, pokud existují okolnosti, které vyvolávají oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti nebo nezávislosti.
2. Strana může zpochybnit rozhodce, kterého jmenovala, pouze z důvodů, o nichž se dozví až po jmenování.
3. V případě, že rozhodce nekoná nebo v případě, že de iure nebo de facto nemůže vykonávat svou funkci, použije se postup pro zpochybnění rozhodce podle článku 13. V případě, že rozhodce nekoná nebo v případě, že de iure nebo de facto nemůže vykonávat svou funkci, použije se postup pro zpochybnění rozhodce podle článku 13.

Článek 13

1. Strana, která má v úmyslu podat námitku proti rozhodci, zašle oznámení o své námitce do 15 dnů poté, co jí bylo oznámeno jmenování napadeného rozhodce, nebo do 15 dnů poté, co se tato strana dozvěděla o okolnostech uvedených v článcích 11 a 12.
2. Oznámení o zpochybnění se sdělí všem ostatním stranám, zpochybňovanému rozhodci a ostatním rozhodcům. V oznámení o zpochybnění se uvedou důvody zpochybnění.
3. Je-li rozhodce jednou ze stran zpochybněn, mohou všechny strany s zpochybněním souhlasit. Rozhodce může po výzvě rovněž odstoupit ze své funkce. V žádném z těchto případů to neznamená uznání platnosti důvodů výzvy.
4. Pokud do 15 dnů ode dne oznámení výzvy všechny strany s výzvou nesouhlasí nebo pokud napadený rozhodce neodstoupí, může se strana, která výzvu podala, rozhodnout, že ji bude uplatňovat. V takovém případě požádá do 30 dnů ode dne oznámení výzvy o rozhodnutí o výzvě orgán oprávněný ke jmenování.

Výměna rozhodce

Článek 14

1. S výhradou odstavce 2 se v každém případě, kdy musí být rozhodce v průběhu rozhodčího řízení nahrazen, jmenuje nebo vybere náhradní rozhodce postupem podle článků 8 až 11, který se vztahoval na jmenování nebo výběr nahrazovaného rozhodce. Tento postup se použije i v případě, že během procesu jmenování nahrazovaného rozhodce některá ze stran nevyužila svého práva jmenovat rozhodce nebo se na jeho jmenování podílet.
2. Pokud orgán oprávněný ke jmenování na žádost strany rozhodne, že vzhledem k výjimečným okolnostem případu by bylo odůvodněné, aby byla strana zbavena svého práva jmenovat náhradního rozhodce, může orgán oprávněný ke jmenování po poskytnutí možnosti stranám a zbývajícím rozhodcům vyjádřit své názory: a) jmenovat náhradního rozhodce, nebo b) po ukončení jednání pověřit ostatní rozhodce, aby pokračovali v rozhodčím řízení a vydali jakékoli rozhodnutí nebo nález.

Opakování slyšení v případě výměny rozhodce

Článek 15

Je-li rozhodce nahrazen, řízení pokračuje ve fázi, v níž nahrazený rozhodce přestal vykonávat svou funkci, pokud rozhodčí soud nerozhodne jinak.

Vyloučení odpovědnosti

Článek 16

S výjimkou úmyslného protiprávního jednání se strany v plném rozsahu povoleném platnými právními předpisy vzdávají jakýchkoli nároků vůči rozhodcům, jmenovacímu orgánu a jakékoli osobě jmenované rozhodčím soudem na základě jakéhokoli jednání nebo opomenutí v souvislosti s rozhodčím řízením.

Oddíl III. Rozhodčí řízení

Obecná ustanovení

Článek 17

1. S výhradou tohoto řádu může rozhodčí soud vést rozhodčí řízení způsobem, který považuje za vhodný, za předpokladu, že se stranami bude zacházeno rovně a že v příslušné fázi řízení bude každé straně poskytnuta přiměřená možnost předložit svou věc. Rozhodčí soud při výkonu své pravomoci vede řízení tak, aby se vyhnul zbytečným průtahům a nákladům a aby zajistil spravedlivý a účinný proces řešení sporu stran.
2. Rozhodčí soud co nejdříve po svém ustavení a po vyzvání stran, aby vyjádřily svá stanoviska, stanoví předběžný časový rozvrh rozhodčího řízení. 3. Rozhodčí soud může kdykoli poté, co vyzval strany, aby vyjádřily svá stanoviska, prodloužit nebo zkrátit jakoukoli lhůtu stanovenou podle tohoto řádu nebo dohodnutou stranami.
3. Pokud o to v příslušné fázi řízení některá ze stran požádá, uspořádá rozhodčí soud slyšení za účelem předložení důkazů svědky, včetně znalců, nebo ústního jednání. Není-li taková žádost podána, rozhodne rozhodčí soud, zda se taková slyšení uskuteční nebo zda se řízení povede na základě dokumentů a jiných materiálů.
4. Veškerá sdělení jedné strany rozhodčímu soudu sdělí tato strana všem ostatním stranám. Tato sdělení se provádějí současně, pokud rozhodčí soud nepovolí jinak, pokud tak může učinit podle platného práva.
5. Rozhodčí soud může na žádost kterékoli strany povolit, aby se k rozhodčímu řízení jako strana připojila ƒjedna nebo více třetích osob, pokud je tato osoba stranou rozhodčí smlouvy, ledaže rozhodčí soud poté, co dal všem stranám, včetně osoby nebo osob, které mají být připojeny, příležitost být vyslechnuty, shledá, že připojení by nemělo být povoleno z důvodu újmy některé z těchto stran. Rozhodčí soud může vydat jeden rozhodčí nález nebo několik rozhodčích nálezů ve vztahu ke všem stranám, které se takto účastní rozhodčího řízení.

Místo rozhodčího řízení

Článek 18

1. Pokud se strany předem nedohodly na místě rozhodčího řízení, určí místo rozhodčího řízení rozhodčí soud s ohledem na okolnosti případu. Rozhodčí nález se považuje za vydaný v místě rozhodčího řízení.
2. Rozhodčí soud se může sejít na jakémkoli místě, které považuje za vhodné pro jednání. Pokud se strany nedohodnou jinak, může se rozhodčí soud sejít na jakémkoli místě, které považuje za vhodné, i za jakýmkoli jiným účelem, včetně slyšení.

Jazyk

Článek 19

1. S výhradou dohody stran určí rozhodčí soud neprodleně po svém jmenování jazyk nebo jazyky, které se budou v řízení používat. Toto určení se vztahuje na žalobu, žalobní odpověď a veškerá další písemná prohlášení, a pokud se koná ústní jednání, na jazyk nebo jazyky, které se při tomto jednání použijí.
2. Rozhodčí soud může nařídit, aby veškeré dokumenty připojené k žalobě nebo k žalobní odpovědi a veškeré doplňující dokumenty nebo důkazy předložené v průběhu řízení, které byly doručeny v původním jazyce, byly doplněny překladem do jazyka nebo jazyků, na nichž se strany dohodly nebo které určil rozhodčí soud.

Žalobní návrh

Článek 20

1. Žalobce sdělí své prohlášení o nároku písemně žalovanému a každému z rozhodců ve lhůtě, kterou určí rozhodčí soud. 2. Žalobce se může rozhodnout, že své oznámení o rozhodčím řízení uvedené v článku 3 bude považovat za žalobu, pokud toto oznámení o rozhodčím řízení splňuje rovněž požadavky odstavců 2 až 4 tohoto článku.
2. Žaloba musí obsahovat následující údaje:
   • a) jména a kontaktní údaje stran;
   • (b) uvedení skutečností, o které se nárok opírá;
   • c) sporné body;
   • (d) Požadované zadostiučinění nebo nápravu;
   • e) právní důvody nebo argumenty na podporu nároku.
3. K žalobě se přiloží kopie smlouvy nebo jiného právního nástroje, z něhož nebo v souvislosti s nímž spor vznikl, a rozhodčí smlouvy.
4. K žalobě by měly být pokud možno přiloženy všechny dokumenty a jiné důkazy, jichž se žalobce dovolává, nebo by měly obsahovat odkazy na ně.

Žalobní odpověď

Článek 21

1. Žalovaný sdělí písemně své vyjádření k žalobě žalobci a každému z rozhodců ve lhůtě, kterou určí rozhodčí soud. 2. Odpůrce se může rozhodnout, že svou odpověď na oznámení o rozhodčím řízení uvedené v článku 4 bude považovat za žalobní odpověď, pokud odpověď na oznámení o rozhodčím řízení splňuje rovněž požadavky odstavce 2 tohoto článku.
2. Žalobní odpověď musí odpovídat na údaje uvedené v písmenech b) až e) žaloby (čl. 20 odst. 2). K žalobní odpovědi by měly být pokud možno přiloženy všechny dokumenty a jiné důkazy, jichž se žalovaný dovolává, nebo by měly obsahovat odkazy na ně.
3. V žalobní odpovědi nebo v pozdější fázi rozhodčího řízení, pokud rozhodčí soud rozhodne, že prodlení bylo za daných okolností oprávněné, může žalovaný vznést protinávrh nebo se dovolávat nároku za účelem započtení, pokud je k tomu rozhodčí soud příslušný.
4. Ustanovení čl. 20 odst. 2 až 4 se použijí na protinávrh, nárok podle čl. 4 odst. 2 písm. f) a nárok uplatněný pro účely započtení.

Změny nároku nebo obhajoby

Článek 22

V průběhu rozhodčího řízení může strana změnit nebo doplnit svůj nárok nebo obranu, včetně protinároku nebo nároku za účelem započtení, ledaže rozhodčí soud nepovažuje za vhodné takovou změnu nebo doplnění připustit s ohledem na prodlení s jejich provedením nebo újmu pro ostatní strany nebo jiné okolnosti. Nárok nebo obhajoba, včetně protinároku nebo nároku pro účely započtení, však nesmí být změněny nebo doplněny takovým způsobem, aby změněný nebo doplněný nárok nebo obhajoba nespadaly do pravomoci rozhodčího soudu.

Námitky týkající se příslušnosti rozhodčího soudu

Článek 23

1. Rozhodčí soud je oprávněn rozhodovat o své vlastní pravomoci, včetně námitek týkajících se existence nebo platnosti rozhodčí smlouvy. Pro tento účel se rozhodčí doložka, která je součástí smlouvy, považuje za dohodu nezávislou na ostatních podmínkách smlouvy. Rozhodnutí rozhodčího soudu o neplatnosti smlouvy nemá automaticky za následek neplatnost rozhodčí doložky.
2. Námitka nepříslušnosti rozhodčího soudu musí být vznesena nejpozději v žalobě nebo, pokud jde o protinávrh nebo pohledávku za účelem započtení, v odpovědi na protinávrh nebo pohledávku za účelem započtení. Straně nebrání ve vznesení takové námitky skutečnost, že jmenovala rozhodce nebo se na jeho jmenování podílela. Námitka, že rozhodčí soud překračuje rozsah své pravomoci, musí být vznesena, jakmile je v průběhu rozhodčího řízení vznesena otázka, která je údajně nad rámec jeho pravomoci. Rozhodčí soud může v obou případech připustit pozdější námitku, pokud považuje prodlení za oprávněné.
3. Rozhodčí soud může o námitce uvedené v odstavci 2 rozhodnout buď jako o předběžné otázce, nebo v rozhodnutí ve věci samé. 4. Rozhodčí soud může pokračovat v rozhodčím řízení a vydat rozhodčí nález bez ohledu na probíhající řízení o námitce proti jeho pravomoci před soudem.

Další písemná prohlášení

Článek 24

Rozhodčí soud rozhodne, která další písemná vyjádření kromě žaloby a odpovědi na žalobu budou od stran vyžadována nebo je strany mohou předložit, a stanoví lhůty pro jejich předání.

Lhůty

Článek 25

Lhůty stanovené rozhodčím soudem pro sdělení písemných vyjádření (včetně žaloby a vyjádření k žalobě) by neměly přesáhnout 45 dnů. Rozhodčí soud však může lhůty prodloužit, pokud dospěje k závěru, že prodloužení je odůvodněné.

Předběžná opatření

Článek 26

1. Rozhodčí soud může na žádost strany vydat předběžné opatření.
2. Předběžným opatřením se rozumí jakékoli dočasné opatření, kterým rozhodčí soud kdykoli před vydáním rozhodčího nálezu, jímž je spor s konečnou platností rozhodnut, nařídí straně, například a bez omezení, aby
   • a) zachovat nebo obnovit status quo až do rozhodnutí sporu;
   • (b) Podniknout kroky, které by zabránily nebo se zdržely kroků, které by mohly způsobit,
     • (i) současnou nebo bezprostředně hrozící škodu nebo
     • (ii) újmu samotnému rozhodčímu řízení;
   • c) poskytnout prostředky k zachování majetku, z něhož může být následný rozhodčí nález splněn, nebo
   • (d) Uchovat důkazy, které mohou být relevantní a podstatné pro řešení sporu.
3. Strana, která žádá o předběžné opatření podle odst. 2 písm. a) až c), musí rozhodčímu soudu prokázat, že:
   • a) pokud opatření nebude nařízeno, vznikne pravděpodobně újma, kterou nelze dostatečně nahradit přiznáním náhrady škody, a tato újma podstatně převažuje nad újmou, která pravděpodobně vznikne straně, proti níž opatření směřuje, pokud bude vydáno, a b) pokud bude opatření nařízeno, vznikne pravděpodobně újma, kterou lze nahradit přiznáním náhrady škody.
   • b) existuje přiměřená možnost, že strana, která o opatření žádá, bude ve věci samé úspěšná. Stanovení této možnosti nemá vliv na volnost rozhodčího soudu při přijímání jakéhokoli následného rozhodnutí.
4. Pokud jde o žádost o předběžné opatření podle odst. 2 písm. d), požadavky uvedené v odst. 3 písm. a) a b) se použijí pouze v rozsahu, který rozhodčí soud považuje za vhodný.
5. Rozhodčí soud může na žádost kterékoli strany nebo za výjimečných okolností a po předchozím oznámení stranám z vlastního podnětu změnit, pozastavit nebo ukončit předběžné opatření, které vydal.
6. Rozhodčí soud může požadovat, aby strana, která žádá o předběžné opatření, poskytla v souvislosti s tímto opatřením přiměřenou jistotu.
7. Rozhodčí soud může požadovat, aby kterákoli strana neprodleně zveřejnila jakoukoli podstatnou změnu okolností, na jejichž základě bylo předběžné opatření požadováno nebo vydáno.
8. Strana žádající o předběžné opatření může být odpovědná za veškeré náklady a škody způsobené opatřením kterékoli straně, pokud rozhodčí soud později rozhodne, že za okolností, které v té době převažovaly, nemělo být opatření vydáno. Rozhodčí soud může tyto náklady a škody přiznat kdykoli v průběhu řízení.
9. Žádost o předběžné opatření, kterou kterákoli strana adresuje soudnímu orgánu, se nepovažuje za neslučitelnou s rozhodčí smlouvou nebo za vzdání se této smlouvy.

Důkazy

Článek 27

1. Každá strana nese důkazní břemeno ohledně skutečností, jichž se dovolává na podporu svého nároku nebo obhajoby.
2. Svědky, včetně znalců, které strany předloží rozhodčímu soudu, aby vypovídali o jakékoli otázce týkající se faktů nebo odborných znalostí, může být jakákoli fyzická osoba bez ohledu na to, že je stranou rozhodčího řízení nebo je s některou stranou jakkoli spřízněna. Pokud rozhodčí soud neurčí jinak, mohou být výpovědi svědků, včetně znalců, předloženy písemně a podepsány.
3. Kdykoli v průběhu rozhodčího řízení může rozhodčí soud požadovat, aby strany předložily dokumenty, důkazy nebo jiné důkazy ve lhůtě, kterou určí rozhodčí soud.
4. Rozhodčí soud rozhodne o přípustnosti, relevanci, závažnosti a váze navržených důkazů.

Slyšení

Článek 28

1. V případě ústního jednání rozhodčí soud oznámí stranám jeho datum, čas a místo konání s dostatečným předstihem.
2. Svědci, včetně znalců, mohou být vyslechnuti za podmínek a vyslechnuti způsobem stanoveným rozhodčím soudem.
3. Slyšení se konají za zavřenými dveřmi, pokud se strany nedohodnou jinak. 4. Rozhodčí soud může požádat o odchod kteréhokoli svědka nebo svědků, včetně znalců, během výpovědi těchto jiných svědků, s tím, že svědek, včetně znalce, který je stranou rozhodčího řízení, zásadně nesmí být požádán o odchod.
4. Rozhodčí soud může nařídit, aby svědci, včetně znalců, byli vyslýcháni prostřednictvím telekomunikačních prostředků, které nevyžadují jejich fyzickou přítomnost na jednání (například videokonference).

Znalci jmenovaní rozhodčím soudem

Článek 29

1. Po konzultaci se stranami může rozhodčí soud jmenovat jednoho nebo více nezávislých odborníků, kteří mu podají písemnou zprávu o konkrétních otázkách, které má rozhodčí soud určit. Kopie mandátu znalce, který stanoví rozhodčí soud, se předá stranám.
2. Znalec v zásadě před přijetím jmenování předloží rozhodčímu soudu a stranám popis své kvalifikace a prohlášení o své nestrannosti a nezávislosti. Ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem strany rozhodčímu soudu sdělí, zda mají námitky proti kvalifikaci, nestrannosti nebo nezávislosti znalce. Rozhodčí soud neprodleně rozhodne, zda takové námitky přijme. Po jmenování znalce může strana vznést námitku proti jeho kvalifikaci, nestrannosti nebo nezávislosti pouze tehdy, pokud je námitka podána z důvodů, o nichž se strana dozvěděla až po jmenování znalce. Rozhodčí soud neprodleně rozhodne, jaká případná opatření přijme.
3. Strany poskytnou znalci veškeré relevantní informace nebo mu předloží k nahlédnutí veškeré relevantní dokumenty nebo zboží, které od nich může požadovat. Jakýkoli spor mezi stranou a znalcem ohledně relevance požadovaných informací nebo předložení se postoupí k rozhodnutí rozhodčímu soudu.
4. Po obdržení znaleckého posudku předá rozhodčí soud kopii posudku stranám, které mají možnost se k němu písemně vyjádřit. Strana má právo nahlédnout do všech dokumentů, o které se znalec ve svém posudku opíral.
5. Na žádost kterékoli strany může být znalec po doručení posudku vyslechnut na jednání, kde mají strany možnost být přítomny a vyslechnout znalce. Na tomto slyšení může kterákoli strana předložit znalce, aby vypovídal ke sporným bodům. Na toto řízení se použijí ustanovení článku 28.

Default

Článek 30

1. Pokud ve lhůtě stanovené tímto řádem nebo rozhodčím soudem, aniž by byl prokázán dostatečný důvod:
   • Rozhodčí soud vydá usnesení o zastavení rozhodčího řízení, ledaže zbývá 22 otázek, o nichž může být třeba rozhodnout, a rozhodčí soud to považuje za vhodné;
   • b) žalovaný nesdělil svou odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo svou žalobní odpověď, rozhodčí soud nařídí, aby řízení pokračovalo, aniž by toto nesdělení samo o sobě považoval za uznání tvrzení žalobce; ustanovení tohoto pododstavce se použijí rovněž na to, že žalobce nepředložil obranu proti vzájemné žalobě nebo žalobě za účelem započtení.
2. Pokud se strana, která byla řádně vyrozuměna podle tohoto řádu, nedostaví k jednání, aniž by prokázala dostatečný důvod pro svou neúčast, může rozhodčí soud v rozhodčím řízení pokračovat.
3. Pokud strana, řádně vyzvaná rozhodčím soudem k předložení dokumentů, důkazů nebo jiných důkazů, tak neučiní ve stanovené lhůtě, aniž by prokázala dostatečný důvod pro takové zmeškání, může rozhodčí soud vydat rozhodčí nález na základě předložených důkazů.

Ukončení jednání

Článek 31

1. Rozhodčí soud se může stran dotázat, zda chtějí předložit další důkazy, vyslechnout svědky nebo učinit návrhy, a pokud žádné nemají, může prohlásit jednání za ukončené.
2. Považuje-li to rozhodčí soud za nezbytné vzhledem k výjimečným okolnostem, může z vlastního podnětu nebo na žádost strany kdykoli před vydáním rozhodčího nálezu rozhodnout o obnovení jednání.

Vzdání se práva na námitku

Článek 32

Pokud kterákoli strana neprodleně nevznese námitku proti nedodržení tohoto jednacího řádu nebo jakéhokoli požadavku rozhodčí smlouvy, považuje se to za vzdání se práva této strany vznést námitku, ledaže tato strana prokáže, že za daných okolností bylo její nevznesení námitky oprávněné.

Oddíl IV.

Rozhodčí nález Rozhodnutí

Článek 33

1. Je-li více než jeden rozhodce, rozhodčí nález nebo jiné rozhodnutí rozhodčího soudu se přijímá většinou rozhodců.
2. V případě procesních otázek, kdy není většina nebo kdy to povolí rozhodčí soud, může rozhodnout předseda rozhodčího soudu sám, s výhradou případné revize rozhodčím soudem.

Forma a účinek rozhodčího nálezu

Článek 34

1. Rozhodčí soud může vydat samostatná rozhodnutí o různých otázkách v různých časech.
2. Všechna rozhodnutí se vydávají písemně a jsou pro strany konečná a závazná. Strany provedou všechna rozhodnutí bezodkladně.
3. Rozhodčí soud uvede důvody, na nichž je nález založen, ledaže se strany dohodly, že důvody nebudou uvedeny.
4. Rozhodčí nález podepíší rozhodci a uvedou v něm datum, kdy byl nález vydán, a místo rozhodčího řízení. Je-li rozhodců více a některý z nich se nepodepsal, uvede se v rozhodčím nálezu důvod absence podpisu.
5. Rozhodčí nález může být zveřejněn se souhlasem všech stran nebo v případě a v rozsahu, v jakém zveřejnění vyžaduje zákonná povinnost strany, k ochraně nebo uplatnění zákonného práva nebo v souvislosti s řízením před soudem nebo jiným příslušným orgánem.
6. Kopie rozhodčího nálezu podepsané rozhodci sdělí rozhodčí soud stranám.

Rozhodné právo, amiable compositeur

Článek 35

1. Rozhodčí soud použije právní normy, které strany určí jako rozhodné pro podstatu sporu. Pokud strany takové určení neprovedou, použije rozhodčí soud právo, které považuje za vhodné.
2. Rozhodčí soud rozhoduje jako amiable compositeur nebo ex aequo et bono pouze v případě, že strany k tomu rozhodčí soud výslovně zmocnily.
3. Ve všech případech rozhodčí soud rozhoduje v souladu se smluvními podmínkami, pokud existují, a zohlední veškeré obchodní zvyklosti, které se na transakci vztahují.

Vyrovnání nebo jiné důvody pro ukončení smlouvy

Článek 36

1. Pokud se strany před vydáním rozhodčího nálezu dohodnou na urovnání sporu, rozhodčí soud buď vydá usnesení o ukončení rozhodčího řízení, nebo, pokud o to strany požádají a rozhodčí soud to přijme, zaznamená urovnání ve formě rozhodčího nálezu za dohodnutých podmínek. Rozhodčí soud není povinen takový nález odůvodnit.
2. Pokud se před vydáním rozhodčího nálezu stane pokračování rozhodčího řízení zbytečným nebo nemožným z jakéhokoli důvodu neuvedeného v odstavci 1, rozhodčí soud informuje strany o svém záměru vydat usnesení o ukončení řízení. Rozhodčí soud je oprávněn vydat takové usnesení, pokud neexistují zbývající záležitosti, o nichž by bylo třeba rozhodnout, a pokud rozhodčí soud nepovažuje za vhodné tak učinit.
3. Kopie usnesení o ukončení rozhodčího řízení nebo rozhodčího nálezu za dohodnutých podmínek, podepsané rozhodci, sdělí rozhodčí soud stranám. Je-li vydán rozhodčí nález za dohodnutých podmínek, použijí se ustanovení čl. 34 odst. 2, 4 a 5.

Výklad rozhodčího nálezu

Článek 37

1. Do 30 dnů po obdržení rozhodčího nálezu může strana s oznámením ostatním stranám požádat rozhodčí soud o výklad rozhodčího nálezu.
2. Výklad musí být podán písemně do 45 dnů od obdržení žádosti. Výklad je součástí rozhodčího nálezu a použijí se ustanovení čl. 34 odst. 2 až 6. Oprava rozhodčího nálezu Článek 38
3. Do 30 dnů po obdržení rozhodčího nálezu může strana s oznámením ostatním stranám požádat rozhodčí soud, aby v rozhodčím nálezu opravil chybu ve výpočtu, písařskou nebo tiskovou chybu nebo chybu či opomenutí podobné povahy. Pokud rozhodčí soud považuje žádost za oprávněnou, provede opravu do 45 dnů od obdržení žádosti.
4. Rozhodčí soud může do 30 dnů od oznámení rozhodčího nálezu provést takové opravy z vlastního podnětu.
5. Tyto opravy se provádějí písemně a tvoří součást rozhodčího nálezu. Použijí se ustanovení čl. 34 odst. 2 až 6.

Dodatečný nález

Článek 39

1. Do 30 dnů po obdržení usnesení o ukončení řízení nebo rozhodčího nálezu může strana s oznámením ostatním stranám požádat rozhodčí soud o vydání rozhodčího nálezu nebo dodatečného rozhodčího nálezu ohledně nároků předložených v rozhodčím řízení, o nichž rozhodčí soud nerozhodl.
2. Pokud rozhodčí soud považuje žádost o vydání rozhodčího nálezu nebo dodatečného rozhodčího nálezu za oprávněnou, vydá nebo doplní rozhodčí nález do 60 dnů od obdržení žádosti. Rozhodčí soud může v případě potřeby prodloužit lhůtu, ve které má rozhodčí nález vydat.
3. Při vydání takového nálezu nebo dodatečného nálezu se použijí ustanovení čl. 34 odst. 2 až 6.

Definice nákladů

Článek 40

1. Rozhodčí soud stanoví náklady rozhodčího řízení v konečném nálezu, a pokud to považuje za vhodné, v jiném rozhodnutí.
2. Pojem "náklady" zahrnuje pouze:
   • a) poplatky rozhodčího soudu, které se uvádějí zvlášť pro každého rozhodce a které stanoví sám rozhodčí soud v souladu s článkem 41. b) poplatky rozhodčího soudu, které se uvádějí zvlášť pro každého rozhodce a které stanoví sám rozhodčí soud v souladu s článkem 41. c) poplatky rozhodčího soudu;
   • (b) přiměřené cestovní a jiné výdaje vzniklé rozhodcům;
   • c) přiměřené náklady na odborné poradenství a jinou pomoc, kterou si vyžádá rozhodčí soud;
   • d) přiměřené cestovní a jiné výdaje svědků v rozsahu, v jakém jsou tyto výdaje schváleny rozhodčím soudem;
   • e) právní a jiné náklady, které stranám vznikly v souvislosti s rozhodčím řízením, pokud rozhodčí soud určí, že výše těchto nákladů je přiměřená;
   • f) veškeré poplatky a výdaje orgánu oprávněného ke jmenování, jakož i poplatky a výdaje generálního tajemníka PCA.
3. V souvislosti s výkladem, opravou nebo doplněním rozhodčího nálezu podle článků 37 až 39 může rozhodčí soud účtovat náklady uvedené v odst. 2 písm. b) až f), avšak žádné další poplatky.

Poplatky a výdaje rozhodců

Článek 41

1. Odměny a výdaje rozhodců musí být přiměřené výši s ohledem na částku sporu, složitost předmětu sporu, čas strávený rozhodci a další relevantní okolnosti případu.
2. Pokud existuje orgán oprávněný ke jmenování rozhodců a tento orgán uplatňuje nebo prohlásil, že bude uplatňovat sazebník nebo zvláštní metodu pro stanovení odměn rozhodců v mezinárodních věcech, rozhodčí soud při stanovení odměn přihlédne k tomuto sazebníku nebo metodě v rozsahu, který považuje za přiměřený okolnostem případu.
3. Rozhodčí soud neprodleně po svém ustavení informuje strany o tom, jak navrhuje stanovit své poplatky a výdaje, včetně všech sazeb, které hodlá použít. Do 15 dnů od obdržení tohoto návrhu může kterákoli strana předložit návrh orgánu oprávněnému ke jmenování k přezkoumání. Pokud orgán oprávněný ke jmenování do 45 dnů od obdržení takového postoupení zjistí, že návrh rozhodčího soudu není v souladu s odstavcem 1, provede v něm nezbytné úpravy, které jsou pro rozhodčí soud závazné.
4. • a) Při informování stran o odměnách a výdajích rozhodců, které byly stanoveny podle čl. 40 odst. 2 písm. a) a b), rozhodčí soud rovněž vysvětlí způsob, jakým byly příslušné částky vypočteny;
   • b) do 15 dnů od obdržení stanovení poplatků a výdajů rozhodčím soudem může kterákoli strana předložit toto stanovení k přezkoumání orgánu oprávněnému ke jmenování. Pokud nebyl dohodnut nebo určen žádný orgán oprávněný ke jmenování nebo pokud orgán oprávněný ke jmenování nekoná ve lhůtě stanovené v tomto řádu, provede přezkum generální tajemník PCA;
   • c) Pokud orgán oprávněný ke jmenování nebo generální tajemník PCA zjistí, že rozhodnutí rozhodčího soudu není v souladu s návrhem rozhodčího soudu (a jeho případnou úpravou) podle odstavce 3 nebo je jinak zjevně nepřiměřené, provede do 45 dnů od obdržení takového postoupení veškeré úpravy rozhodnutí rozhodčího soudu, které jsou nezbytné ke splnění kritérií uvedených v odstavci 1. Takové úpravy jsou pro rozhodčí soud závazné;
   • d) Veškeré takové úpravy rozhodčí soud buď zahrne do svého nálezu, nebo, pokud již byl nález vydán, provede je formou opravy nálezu, na kterou se vztahuje postup podle čl. 38 odst. 3.
5. Po celou dobu postupu podle odstavců 3 a 4 rozhodčí soud pokračuje v rozhodčím řízení v souladu s čl. 17 odst. 1.
6. Postoupení věci podle odstavce 4 nemá vliv na žádné jiné rozhodnutí v rozhodčím nálezu než na rozhodnutí o poplatcích a nákladech rozhodčího soudu; ani neodkládá uznání a výkon všech částí rozhodčího nálezu kromě těch, které se týkají určení poplatků a nákladů rozhodčího soudu.

Rozdělení nákladů

Článek 42

1. Náklady rozhodčího řízení v zásadě nese strana nebo strany, které neměly ve věci úspěch. Rozhodčí soud však může jednotlivé náklady rozdělit mezi strany, pokud s přihlédnutím k okolnostem případu určí, že rozdělení je přiměřené.
2. Rozhodčí soud v konečném nálezu nebo, považuje-li to za vhodné, v jakémkoli jiném nálezu určí jakoukoli částku, kterou může být strana povinna zaplatit jiné straně v důsledku rozhodnutí o rozdělení nákladů.

Složení náhrady nákladů

Článek 43

1. Rozhodčí soud může při svém ustavení požádat strany, aby složily stejnou částku jako zálohu na náklady uvedené v čl. 40 odst. 2 písm. a) až c).
2. V průběhu rozhodčího řízení může rozhodčí soud požádat strany o složení dodatečných záloh.
3. Pokud byl dohodnut nebo určen orgán oprávněný ke jmenování a pokud o to strana požádá a orgán oprávněný ke jmenování s výkonem této funkce souhlasí, stanoví rozhodčí soud výši všech záloh nebo dodatečných záloh až po konzultaci s orgánem oprávněným ke jmenování, který může rozhodčímu soudu předložit jakékoli připomínky k výši těchto záloh a dodatečných záloh, které považuje za vhodné.
4. Nejsou-li požadované zálohy zaplaceny v plné výši do 30 dnů od obdržení žádosti, rozhodčí soud o tom informuje strany, aby jedna nebo více z nich mohly požadovanou platbu provést. Není-li tato platba provedena, může rozhodčí soud nařídit přerušení nebo ukončení rozhodčího řízení.
5. Po vydání usnesení o ukončení rozhodčího řízení nebo konečného rozhodčího nálezu rozhodčí soud stranám vyúčtuje přijaté zálohy a vrátí stranám případný nevyčerpaný zůstatek.